Pozoroval jsem ty myšlenky jako stádo divokých koní, jak se ženou kolem bez konce. Sedl jsem si na obrovský kámen u cesty a díval se na ně.
A pak jsem se díval sám na sebe, jak pozoruju ty koně. Ozval se starý jazyk. Jediné slovo - tak prastaré - znělo: dál-ka.
Zranění, neviditelnost a cesta k moudrosti: Odkrývání tajemství dětství, Cheiróna a síly, která nás provází životem
"Nejraději jsem se schovávala pod stolem a pozorovala. A viděla jsem, že lidé kolem mně si nerozumí. Cítila jsem se ale neviděná a neslyšená."
— Barbra Streisand, 9 let, projektor (z knihy Jmenuju se Barbra)
Aktivní imaginace, channeling nebo spojení s vyšším Já? Nevím. Před dvěma lety jsem seděl v práci v šatně, kam zpoza zdí tlumeně zazníval hukot strojů. V prostředí, které považuju za nelidské, se pak otevřelo něco zvláštního, co jsem si musel poznamenat. Jako by mě samotný Cheirón postrčil a já ucítil v zádech jemný, ale nesmlouvavý tlak jeho...
Hranice mezi šílenstvím a zázrakem. Mystická báseň o zjevení a svatém kosmu. Pocta tátovi, Allenu Ginsbergovi i Cheirónovi, zpěv o návratu k svatosti bytí.
Nedávno jsem šel ráno s mladším synem k naší skále házet klacky do vody a najednou blesk. Z čistého nebe. Pak znovu. Říkám: "Tyjo, viděl jsi to?"
"Co?"
"No, ten blesk!"
A Šimon, který jinak VIDÍ VŠECHNO, na mě udělal takový ten dospělácký obličej a říká: "Jaký blesk? Tati, prosimtě…"
Odmítnutí, opuštění, ponížení, zrada a křivda je pět druhů zranění, na základě kterých si vytváříme masky, abychom své zranění nemuseli vidět a cítit. Abychom nebyli ještě zranitelnější nebo ještě více zraňováni.
Když mi bylo dvanáct, vědma předpověděla nebezpečí hrozící mým dolním končetinám a varovala před závislostí na Nektaru stínů. Taky mi sdělila, že stanu umělcem a učitelem.
Už nejste tím, kdo může znovu žít uvnitř cizího snu. Protože v tomhle světě existují jen dvě možnosti: zbláznit se nebo být znovu sám sebou. Nežít ve snu svých rodičů nebo nadřízených, ve snu světa, planety.
Tohle je místo, kde byl naposledy viděn nesmrtelný Cheirón. Z vody tu trčí jeho posvátný luk. Zraněný kentaur sužován nezhojitelným zraněním toužil po smrti a prosil, aby byl přijat náhradou za Prométhea. Bohové vyslyšeli jeho modlitbu a odňali od něj bolest i nesmrtelnost. Zeus ho zasadil mezi hvězdy jako zářící znamení Střelce.
Profesní sny o trémě před koncertem nebo zkouškou se mi zdály ještě dlouho po tom, co jsem opustil školu:
Když se v noci procházíte na straně planety, kde většina lidí spí, cítíte plnost lidské existence, jiskření a radost stoupající ve vzduchu kolem vás. Je ticho, vše se jen pomalu formuje.
